Peter Høeg – Cit slečny Smilly pro sníh: Sníh, tma a pochybnosti
Mezi dvěma světy se i sníh stává svědkem.
Cit slečny Smilly pro sníh je román, který mě nenechal chladnou, ale zároveň ve mně zanechal rozporuplné pocity. Je to kniha, u které si dodnes nejsem jistá, zda se mi líbila, nebo ne – a přesto jsem ráda, že jsem ji poslechla.
Pomalý start, silný závěr
Začátek pro mě byl těžkopádný a tempo se často znovu zpomalovalo ve chvíli, kdy už jsem měla pocit, že se příběh konečně rozbíhá. I na mě, která mám pomalé vyprávění většinou ráda, působily některé části až příliš rozvláčně. Samotná detektivní linka – vyšetřování záhadné smrti malého chlapce – je ale vystavěná velmi dobře. A závěrečná pointa? Ta patří k nejsilnějším momentům celé knihy.
Smilla: hrdinka mezi dvěma světy
Smilla je napůl Gróňanka, napůl Dánka – outsiderka v obou kulturách. Má mimořádný cit pro sníh a dokáže ze stop v něm číst jako z textu. Právě tento motiv dává příběhu originalitu a odlišuje ho od klasických detektivek.
Na rozdíl od Lisbeth Salanderové (Milénium – Stieg Larsson), se kterou bývá občas srovnávána, není Smilla výbušná ani akční. Je tichá, analytická, zahloubána do vlastních myšlenek a vzpomínek. Stejně jako Lisbeth bojuje i Smilla s vlastní identitou a minulostí, ale dělá to tišeji a víc uvnitř sebe. Smilla je spíš postava k rozjímání než k obdivu – ne proto, že by nebyla obdivuhodná, ale proto, že je jiná, je to taková sněhová vločka.
Víc než detektivka
Velmi jsem ocenila pasáže věnované Grónsku v historickém a politickém kontextu – vztahu k Dánsku, kolonialismu a pocitu vykořenění. Tyto části mě zaujaly nejvíc, mimo jiné proto, že se o Grónsku dnes znovu hodně mluví v souvislosti s jeho strategickým významem a geopolitickými zájmy velmocí. Kniha tak působí nejen jako detektivka, ale i jako příběh o identitě a moci, který překvapivě rezonuje i s dnešními debatami.
Příběh má i filmové zpracování (Stopy ve sněhu), které ale podle mě nedokáže plně vystihnout vnitřní svět Smilly a vrstevnatost románové předlohy.
Audioknižní zpracování
Interpretace: 8/10
Přednes je kvalitní a má silnou atmosféru, přispívá k melancholické náladě příběhu. Tereza Dočkalová dokázala zachytit Smillin zamyšlený styl a severský chlad.
Příběh: 7/10
Přestože má kniha silné stránky – zajímavou hrdinku, tísnivou atmosféru a postupně se rozplétající konspirace – tempo je opravdu velmi pomalé. Příběh je víc o přemýšlení a vnitřních pochybách než o samotném ději, což v audio formátu může být ještě náročnější.
Celkově: 7/10
Pro koho je tato audiokniha?
Pokud hledáte svižnou detektivku s rychlým tempem, můžete být zklamaní. Pokud ale máte rádi pomalé, zamyšlené vyprávění, symboliku a vrstvený význam, najdete tu hodně podnětů k přemýšlení.
Je to audiokniha, kterou bych doporučila spíš posluchačům, kteří hledají atmosféru a myšlenky než napětí a rychlý děj.
Cit slečny Smilly pro sníh rozhodně stojí za pozornost – ne kvůli tempu nebo stylu, ale kvůli myšlence, atmosféře a nezapomenutelné závěrečné pointě.
Hodnocení: příběh 7/10, interpretace 8/10, celkově 7/10
Anotace z Audiolibrix
Dlouho před Lisbeth Salander pobláznila svět Smilla, seveřanka s neobyčejným citem pro sníh.
Stopy ve sněhu jsou pro glacioložku Smillu Qaavigaaq Jaspersen, napůl Gróňanku a napůl Dánku, jako důvěrně známý text. Když je smrtelný pád šestiletého Izaiáše ze zasněžené střechy kodaňského činžáku označen za nehodu, je přesvědčená, že se policie spletla. Inuitský chlapec, zanedbávaný svojí matkou alkoholičkou, u ní často hledal útočiště, a Smilla ví, jakou měl z výšek hrůzu. Na rozdíl od policie dokáže ze stop vyčíst, že dítě utíkalo před nebezpečím. Pamětliva dohody s Izaiášem, jak ho nikdy nenechá na holičkách, se pouští do odhalení okolností jeho smrti.
Výjimečně inteligentní a samotářská vědkyně, ostražitá v důsledku přetrvávajícího rasismu vůči Eskymákům, si rozumí více s čísly než s lidmi. Na strastiplné cestě, plné manipulace a násilí, těží z odolnosti a instinktů zděděných po domorodé matce-lovkyni. Její odysea vede přes archiv pochybné společnosti, provádějící skryté vědecké experimenty, a kodaňské podsvětí až na loď odplouvající s tajným posláním na zamrzlý sever. Čekají tu na ni další Izaiášovy stopy. A ještě něco, skryté pod ledem.
Nejslavnější dílo dánské literatury konce 20. století, definující moderní podobu severské krimi, bylo přeloženo do více než 30 jazyků a prodaly se ho miliony výtisků. Oscarový režisér Bille August podle něho natočil celovečerní film s Julií Ormond, Gabrielem Byrnem a Richardem Harrisem. V roce 2025 vznikla nová seriálová adaptace v režii britské filmařky Ammy Asante s dánsko-grónskou herečkou Filippou Coster-Waldau.