Walter Tevis: Zpěv drozda
Když si s něčím nevíš rady, pusť to z hlavy…
Knihu napsal v roce 1980 Walter Tevis, známý americký povídkář a romanopisec.
Zpěv drozda se odehrává v roce 2467. Na Zemi žijí poslední lidé, už se nerodí žádné děti. Lidé žijí sami, uzavřeni ve svém Soukromí. Veškerou práci vykonávají roboti.
Hlavními hrdiny knihy jsou: Robert Spofforth – robot deváté generace, nejvyspělejší, ale zároveň poslední článek umělé inteligence. Jediný robot, který je černý. Paul Bentley – univerzitní profesor, který se naučí číst, protože tuto schopnost lidé již nemají. Čtením se přece vniká do cizích myšlenek, a to je narušení osobního Soukromí. Mary Lou – rebelka, která se vzepřela systému a žije v zoologické zahradě.
„Z lesa sem zaznívá jenom zpěv drozda.“ Věta, kterou Bentley objeví v jednom starém němém filmu. Z té věty na něj čiší smutek a probouzí se v něm potlačované emoce. Emoce, které roztáčí jeho životní kolotoč událostí.
V knize je několik vtipných situací, například způsob, jakým Mary Lou jedná s roboty. Tady mě pobavil termín: “Robot debil”, je to robot, který slouží člověku. Lidé totiž už neví, že proto byli roboti stvořeni. Nebo továrna na topinkovače, která vyrábí zmetky, a proto už žádné topinkovače nejsou. Na druhou stranu jsou tu situace, které vedou k zamyšlení, například nad důležitostí vztahů, rodiny a logického uvažování. Takže kniha je více než sci-fi, filozofickým pojednáním o tom kam až se může lidská společnost nechat víceméně dobrovolně zatáhnout.
Zajímavosti: V originále se kniha jmenuje Mockingbird, což je v překladu drozdec, nikoliv drozd.
Hodnocení: příběh 9/10, interpretace 8/10, celkově 8/10
Anotace z Audiolibrix
Když si s něčím nevíš rady, pusť to z hlavy. Ale budeš pak druhému ještě bližním?
A máme tu 25. století, přesně jak jsme ho chtěli. V důsledku bezduché robotizace druh Homo sapiens degeneroval do stadia, kdy už nezvládá samostatně myslet, natož aby se množil. Nechce se mu – a už se tím ani netrápí. Pustí prostě problém z hlavy, zobne si narkokapsli jako někdejší příslušníci „krásného nového světa“ Aldouse Huxleyho a zařadí se zpět mezi otupělé ovce, jelikož dohled Orwellova Velkého bratra už není zapotřebí. Zmůže s tím něco newyorský odvážlivec Bentley, jenž jako jediný z přeživší hrstky mátoh umí číst – jelikož si pracně osvojil dovednost tříbící slovní zásobu, paměť, vědomí souvislostí i představu o kráse studiem svazků, které jsou tu zapovězeny jako ve sci-fi hororech Raye Bradburyho? Pokud ano, musí se nejdřív dostat z područí maniakálního robota deváté třídy Spoffortha. Superschopnosti tohoto androida však už vyspěly do té míry, že se mu stal sokem nejen v bojové strategii, ale i na poli milostném.
Dystopie autora Muže, který spadl na Zemi a Dámského gambitu se dočkala nominace na cenu Nebula 1980. Silou sžíravé tragikomedie dokládá, jak je důležité mít filipa a vroucně uhájit planetární přežitek zvaný lidskost.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Dobrovský
